Něco o chmelu

23. února 2009 v 19:42 | Radek Sedláček |  Úvod

Něco o chmelu
Chmel otáčivý - Humulus lupulus L

Chmel je pravotočívě oplétavá dvoudomá bylina, jež vyhání z plazivého oddenku 3-6m dlouhé lodyhy, porostlé drsně háčkovitými chlupy, s listy dlouze řapíkatými, které naspodu mají více méně srostlé palisty. Spodní listy, až 12 cm dlouhé, mají čepel okrouhle vejčitou a dlanitě 3-5laločnou, u řapíku srdčitě vykrojenou, pichlavě zubatou a na líci hladkou až drsnou. Horní listy jsou měkčeji laločnaté až nedělené, vstřícné nebo se střídají se samičími květenstvími. Samčí rostliny mají květenství úžlabní nebo konečná. Jsou to laty, složené z pětičetných kvítků, jejichž okvětí je bledě žluté a hvězdovitě rozložené, uvnitř mají 5 tyčinek. Samičí kvítky skládají malé klásky, jež se mění ve vejčité šištice, 2-3 cm dlouhé, v době květu světle zelené, v době zralosti bledě žluté a převislé, se šupinami až 2 cm dlouhými, vejčitými, pokrytými zlatožlutými lupulinovými žlázkami. Semena mají šnekovitě stočený klíček. Chmel kvete od května do července a plody uzrávají od srpna do září.

Chmel se pěstuje odedávna především pro potřeby pivovarnictví, v Čechách například od 14. století. Chmelové šištice dodávají pivu význačně nahořklou a aromatickou chuť a zvyšují jeho trvanlivost, neboť brání vývoji baktérií mléčného kvašení. Pro účel pivovarnický i pro účely farmaceutické mají význam jen samičí plodní šištice. Ty se sklízejí krátce před úplným dozráním, to je koncem srpna až začátkem září.
Planě rostoucí chmel je bezcenný a nalezneme jej v křovinách na vlhkých místech, hlavně v pobřežních houštinách a v olšinách u potoků a řek.
Pro pivovarnictví lze chmel pěstovat
ze sazeniček i na zahrádce. Čerstvé šištice n
ěkdy vyvolávají podráždění kůže až puchýře a oční záněty, a to zejména u žen.
Chmel obsahuje především pryskyřici, jejíž hlavní součástí jsou hořčiny humulin a lupulin. Lupulinové žlázky jsou v největším počtu na šupinách šištic a okvětních lístků i nažek v chmelových šišticích. Dále obsahuje silici, ve které byly zjištěny různé kyslíkaté monoterpeny, dále myrcen, farnesen a řadu jiných látek. Hořčiny a silice zvyšují tvorbu žaludečních šťáv, povzbuzují chuť k jídlu, zpomalují hybnost střev. Proto se chmel využívá v různých čajových směsích při léčbě lehčích trávicích poruch na podkladě kvasných pochodů. V lékařství se především využívá zklidňujících účinků chmelu k úpravě léčiv tišících nervy. Chmelové šištice jsou také součástí koupelových přípravků k doplňkové léčbě mimokloubních revmatických onemocnění.
Chmel nejlepší světové jakosti se u nás daří pěstovat především na Žatecku a Ústecku a dosahuje na světových trzích také nejvyšších cen. Chmel pěstovaný v Bavorsku je podobný chmelu z Klatovska. Má bujnější vzrůst, ale jeho jakost je horší.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama