Starodávné hostince ve městě 5

25. února 2009 v 9:57 | Radek Sedláček |  Hospody, šenky a putiky ve městě


Na Kovárně

Dům ve kterém se nacházela hospoda "Na Kovárně" již neexistuje více než 350 let. Jednalo se o druhý dům pod Černou věží směrem k měšťanskému pivovaru v místech, kde dnes stojí bývalý jezuitská kolej.
Tento výsadní dům patřil od roku 1592 do roku 1648 rodině Preydarů. Po Janovi st. Preydarovi jej zdědil syn Samuel a po něm vdova Zuzana, se kterou již jednali jezuité o prodeji domu. Ona ale jejich nabídku odmítla a dům uhájila až do své smrti roku 1648. odkázala jej své mladší sestře Lidmile i s káděmi, sudy a dřevěným nádobím k várce piva. Teprve po sestřině smrti se Lidmila vdala za Ondřeje Zikmunda Šerého z Letovčice, písaře radního. Hostinec v domě byl velmi vyhlášený a navštěvovaný zejména po trzích na náměstí. Ondřej s manželkou výsadní dům "Na Kovárně" prodali roku 1652 jezuitské koleji za 2600 zl.
Č.p.191/I Národní beseda


Jedná se o dům nad Barokní lékárnou, který nemá bohatou historii, protože v těchto místech

bývaly masné a chlebové krámy. Dům byl postaven zřejmě koncem 18. st., nebo až začátkem století devatenáctého. Původně se tam říkalo "Na Cihelně", později "Národní kavárna". Hostinec postavilo společenstvo právovárečných občanů města Klatov zároveň s pivovárkem, který k hostinci náležel a nacházel se za ním směrem k divadlu. Za budování socialismu se z prestižního hostince stal bufet a rychlá jídelna. Dnes opět reprezentuje pohostinství na náměstí.

Č.p.36/I U Bílého koníčka

Dům stojí na rohu ulic Randova a Dlouhá. Byl nazýván Šimkovský se sladovnou. Z pozůstalosti po Janovi Šimkovic se jej ujala vdova Dorota. Roku 1536 dům zdědil Václav kantor, jinak Střela, manžel Dorotiny dcery Lidmily. Jejich dcera Eva, manželka Václava Rokle bakaláře dům roku 1585 za 200 kop m. prodala Jiříkovi Zelenkovi. Ze smlouvy zřejmě sešlo, protože dům Šimkovic zdědil Benjamin Šimkonis, od kterého jej r.1591 koupil Václav Tobiáš truhlář za 450 kop m.. Ten jej ale již r. 1592 prodal za 525 Martinovi Smolíkovi a po něm byl v držení vdovy po něm Anny. Od poručníků syna Nykodema byl r. 1629 prodán za 580 kop m. Davidovi Beranovi s manželkou Marií, "se všemi stoly, káděmi, almarou v domu, ložem žlutýma dveřmi železnými" jak znělo ve smlouvě. Od beranových dům koupil roku 1643 za 700 kop m. Frydrych Tyč s manželkou Annou, dcerou Samuele Korbela, sestrou Mg. Václava Korbeliusa. Nějak se dům stal majetkem Lukáše Zagana, kterému patřil v r. 1677. tomu také roku 2689 vyhořel. Záhy byl ale dům Tyčovský obnoven a získal výsadu hospodskou. Roku 1693 jej za 810 zl. koupil Václav Korbelius, syn Mg. Václava Korbeliusa s druhou manželkou Judytou Maximiliánou, dcerou královského rychtáře Václava Františka Vošklouda. Za 800 zl. roku 1708 dům i s kouskem zahrádky koupil Martin Vojtěch Parvonič. Po dvou letech roku 1710 zemřel a od poručníků sirotků jej r. 1712 za 900 zl koupil Václav Michal Corbelius, syn Mg. Václava Vojtěcha Corbeliuse, s manželkou Kateřinou i s výsadou a kouskem zahrádky. Roku 1715 dům koupil Ondřej Denk s manželkou Terezií za 750 zl. protože nestačil splácet vejrunky, musel výsadní dům"U Bílého koníčka" vrátit dědicům Parvoničovským, kteří jej roku 1723 prodali Janovi Třískovi s manželkou Evou. Ti jej roku 1734 vyměnili s Bartolomějem Mayerem za jeho dům s výsadou "U dvou růží" na náměstí a za přídavek 80 zl. V rukou Bartoloměje zůstal až do r. 1770, kdy byl v dražbě za 511 zl. prodán Alžbětě Voškloudové.
V roce 1933 byl majitelem domu Karel Hahn - fotograf.

Č.p.22/I Střelnice

Dům v Clemencaueově ul. stál původně mezi vnější a vnitřní branou Klášterní. Jednalo se o malý domek, jehož majitelům bylo dovoleno užívat část parkánu až do okrouhlice a bašty za domem. Kateřina Vyskočilová, vdova po Tomáši Vyskočilovi, který r.1589 dům za 240 kop m. koupil od Martina Pražáka, jej prodala roku 1621 za 200 kop m. Pavlovi Plzákovi, ale z trhu zřejmě sešlo, protože roku 1634 byl znovu prodán Jiříkovi Jablonkovi, od kterého jej za 155 kop m. roku 1637 koupil Valentin Müller provazník s manželkou Dorotou. Dalším majitelem domu byl Petr Biankon, kterému roku 1689 vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 3 komory a marštal. Roku 1692 byl zřízen nový krov a spraveny 2 světnice. Na opravu domu si Petr Biankon vypůjčil v říjnu téhož roku 300 zl. od farního kostela. Brzy po jeho smrti dům 11.5.1700 znovu vyhořel. Domek s chmelnicí za ním mezi hradbami vzala do majetku jeho dcera Mařenka Biankónova. Od ní roku 1723 jej koupil za 200 zl. Jan Kopfenmahler. Po něm jej držel jeho syn Jiří Vojtěch Kopfenmahler s manželkou Lidmilou. R. 1738 ovdovělá ručila na dluh 50 zl. farnímu kostelu, které si půjčila na vyučení řemesla svému synovi, tímto domem. Od ní dům r.1743 koupil za 292 zl. Jan Kuželík s manželkou Terezií a držel jej do roku 1766, kdy jej za 200 zl. prodal Václavovi Pelechovi s manželkou Kateřinou.
V roce 1842 byl v Klatovech znovu obnoven klatovský ozbrojený střelecký sbor, který na místě tohoto domu později vystavěl "Hotel Střelnice", jehož majitelem byla ještě v roce 1933 Národní garda č.6. V zadní části byl přistavěn sál s vinárnou a barem s dámskou obsluhou. Za budovou byla zahradní restaurace s kuželníkem a první veřejný tenisový dvorec v Klatovech, na kterém hrával výborný tenista, učitel Velkoborský. Také si zde mohli členové vyzkoušet střeleckou zdatnost na terčích a o sv. Václavu se zde tradičně za doprovodu sborové hudby a velké slávy vyhlašoval "král střelby".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama