Pivovárky

Pivovary v hrazeném městě

24. února 2009 v 21:02 | Radek Sedláček

Pivovary v Klatovech
.
Právovárečná privilegia byla postupně potvrzována a upravována císařem Leopoldem I. ze dne 9.4.1653 a 9.6.1656, císařem Josefem II. z 1.12.1783 a císařem Františkem I. ze dne 21.2.1794. Na jejich základě byly vytvořeny úmluvy právovárečných měšťanů z 27.9.1788 a 8.2.1843 a stanovy z 1.2.1884.
Původně i v Klatovech, tak jako i v jiných městech, vařili pivo občané ve svých domech střídavě a tam i šenkovali. Později bylo pouze v domech tzv. nákladnických, kde již byl zaměstnán odborník - sládek. Pak bylo ve městě zřízeno několik pivovárků a měšťané z určitého předměstí vařili svá piva v přikázaném pivovárku. Pro spory mezi občany přenesli právováreční měšťané vaření svých piv do pivovaru obecního, který se nalézal ve špitálském dvoře u sv.Rocha.

Pivovárky uvnitř hrazeného města

Na místě domů č. 131/I a 176/I stával v minulosti dům Mižoltovský a mezi ním a farou stával dům zvaný Pivovárčíček, o kterém se jako o součásti statku Korálkovského dozvídáme teprve v roce 1654, kdy o toto místo byl veden spor mezi jezuitskou kolejí a obcí. Tehdy se tam obecně říkalo marštale Korálkovské.. ale o tomto pivovárčíčku nejsou bohužel žádné další zprávy.
Dům č.p.172 /Istával v uličce vedle domu č.p.18/I, která vedla z Václavské ulice k baště v opevnění (dnes směrem na letní kino a byl to tzv. "Pivovar farářský, neboli městský". Po požáru v roce 1579 již nebyl obnoven.
Další pivovar uvnitř hrazeného města se nacházel za dnešní restaurací Beseda v místech zvaných "Na cihelně". Tento pivovar spolu se sladovnou a Národní kavárnou spravovalo společenství právovárečných občanů.
V místech dnešního areálu "Pod černou věží" v původní zástavbě stával dům č.5, který se nalézal po levé straně pokračování (dnes neexistuje) ul. Školní. Pivovar se nazýval Haufův a jeho majitelem byl Šimon Hauf.
O ulici níže, v místech, kde později fungoval Měšťanský pivovar, stál uzdí městských pivovar Špitálníkovský. Po požáru r. 1615 zůstal celý tento blok spáleništěm, které později zakoupila jezuitská kolej v Klatovech.

Pivovárky ny předměstích

24. února 2009 v 20:59 | Radek Sedláček


Pivovárky na předměstích

Klášterské předměstí
Na rohu proti bráně Klášterské v západní řadě stavení stál pivovar "Na Hrbě"(později Na Hrbku), který r 1543 od Tomáškové a její dcery převzali měští páni a purkmistr pro město Klatovy. Nevíme, kdy byl tento pivovar zrušen, zůstal pouze název "Na Hrbě".
Vedle tohoto pivovaru stál dvůr s pivovarem č.74, který r. 1542 za 86 kop.m. koupili páni s purkmistrem od Jana Šilhavého. Tento pivovar se nazýval pivovar obecní, nebo také bílý. Po požáru r. 1579 již nebyl obnoven a do roku 1649 zůstávalo místo pusté..
Před Klášterskou branou stál také pivovar Jiskrovský , který r 1528 patřil Mikuláši Jiskrovi, který jej roku 1531 vyměnil s Mikulášem Napařilem za jeho dům v Pražské ulici č.p. 120. Od něj roku 1542 koupili pivovar s platem na něm 8 hřiven purkmistr a páni za 40 kop. Nevíme, kdy a jak byl znovu prodán soukromým držitelům, a kdy byl přeměněn na sladovnu, která náležela r. 1609 Kateřině Budínské.

Na místě domů č. 66 a 67 byl dvůr Heverníkův, který od Jiříka Heverníka koupil r. 1533 za 75 kop Šimon Hauf. Nevíme, kdy tento dvůr ve kterém býval pivovar koupil Martin Jandík kolář, po kterém se nazýval Kolářovský. Od něj jej r. 1606 koupil za 260 kop Martin Stolinský, který jej vlastnil do r. 1639.

Loubské předměstí
Pod mlýnem Panským stál pivovar Fridlina Peispira č 33, kterému patřil na začátku 15. století. Další známé majitele poznáváme až v 16. století, kdy byl pivovar součástí Konířovského statku, který obsahoval dům na náměstí č. 64, dvůr pod brankou za lázní č .47, rybník pod Volenovem a druhý pod Hunštrukem a mnoho dědin a luk. Tento statek pro špatné hospodaření začal r. 1525 rozprodávat Martin Koníř. Nevíme jak se místo po něm dostalo Šimonu Haufovi. Po požáru r. 1615 již nebyl pivovar obnoven. Místo po něm koupil Jan Košan a vystavěl tam chalupu se sladovnou.
K mlýnu Podbranskému patřila i valcha pivovar s dvěma domky. Po husitských válkách byl vrácen katolické rodině, která před husity utekla do Plzně a usadila se tam natrvalo. Tak je vysvětlován původ Plzeňského měšťana Tómy z Klatov, který majetek odkázal svému bratru Viktorovi a jeho dětem dne 2.1. 1464. Viktor jej r. 1488 prodal purkmistrovi a pánům klatovským.

Špitálské předměstí
Proti bráně Špitálské a naproti starému špitálu (budova bývalého okresního úřadu) stál pivovar Maysnéřův , jehož starší držitele neznáme a jeho název je nám znám pouze z určení polohy sousedních domů.. teprve v osmdesátých letech 16. století se dozvídáme o majitelích pivovaru, později dvora Maysnéřovského. R. 1583 Dorota Smétkovská zapsala jej Dorotě Tiškové. Zřejmě od ní r. 1584 jej Koupila Anna Kladrubská, která ručila na pivováře na dluh r. 1584 Mikuláši Lounskému (83 kop 30 gr. na slady) a ze stejného důvodu r. 1585 M .Janovi Záhrobskému. Asi pro tato dluhy pivovar její děti prodaly paní Anýžce Harantové z Lažan za 500 kop m., která jej držela do r. 1606, kdy jej prodala Anně Janovské z Winterfelsu a v Soustově.. Nevíme, jak se dvůr s pivovarem dostal Dorotě Podškolské, od níž jej r. 1616 koupil Jakub Bílek s manželkou Annou. Jméno dvora a pivovaru bylo zapomenuto již v 17. století a r. 1726 byla ne jeho místě postavena kaple sv. Rocha.
V místech pozdější továrny Weinerovy na usně stával dvůr Hodaňovský a pivovar Napařilovský.
Mezi Příkopy a ulicí Pařízkovou a Štorchovou stál pivovar Sýkorovský č. 88. název měl po Jiříku Sýkorovi tesaři., který jej r. 1530 koupil od Pavla Jelítky. Není známo, kdy byl pivovar zrušen a kdy se již jako prostý dvůr dostal do rukou Anně Šmolcové, od níž byl r. 1583 prodán Štefanovi Reytovi.
Nejstarší pivovar v Klatovech byl tzv. pivovar Špitálský. Když Konrád z Pomuku založil v Klatovech špitál pro chudé, který roku 1289 předal do správy křižovníků s červenou hvězdou, předal jim zároveň také několik hospodářských objektů, mlýn, pivovar a dvůr za špitálem. Za husitů řád křižovníků opustil město a jeho majetek spravovala obec. Pivovar byl dáván do nájmu a nájemce měl povinnost zásobovat při různých příležitostech chovance špitálu pivem. Celý tento majetek zabavil císař Ferdinand II jako pokutu městu. Město jej za tři roky odkoupilo zpět a tím legalizovalo jeho vlastnictví. Pivovar byl i dále dáván do nájmu.
Během let nařídila městská správa zákaz vaření piva soukromníkům. V polovině 16 stol. Přenesli právováreční měšťané vaření piva do Špitálského pivovaru. Později byl jimi odkoupen a pivo se v něm vařilo až do r.1892.

Okolí města - šosovní obce
Také v okolí města Klatov se nacházely pivovary, ale my se zmíníme pouze o jednom, který také spadal pod město.
1.února roku 1700 bylo v radě městské jednání o stavbě pivovaru v Beňovech a již 22. března téhož roku byla stavba schválena. Bylo přislíbeno Jakubovi Stránskému a Mikuláši Těšínskému, kteří stavbu hradili za svého, že jim náklady budou vyrovnány z nájmu Beňovského mlýna a z lovení Velkého rybníka. Koncem listopadu roku 1700 byl pivovar vystavěn a inspekce nad ním byla svěřena Mikuláši Těšínskému.

Velké strojní pivovary

24. února 2009 v 20:56 | Radek Sedláček

Velké strojní pivovary v Klatovech

Měšťanský pivovar
Pivovar se nalézal ve vnitřním městě č.p.58/I v budovách, které patřily jesuitskému řádu v Klatovech. Dne 20.července 1818 zakoupilo právovárečné měšťanstvo v dražbě od studijního fondu bývalou jesuitskou kolej, ale na tyto budovy si činil nárok stát i město. Proto se smlouva o této koupi datuje až na 1.7.1830 a teprve 4.12.1844 bylo do gruntovních knih zanesené pro právovárečné měšťanstvo klatovské právo vlastnické na základě missivy krajského úřadu z 26.3.1844 a povolení magistrátu z 16.4.1844. Objekty stíhaly časté požáry. Budovy vyhořely již r.1670, roku 1689 podruhé a potřetí r.1791. Shořely i při velkém požáru r. 1810 a později (již jako pivovar) byly poškozeny ohněm i 11.února r. 1929.

Místnosti, kde byla později spilka, byly dříve užívány jako jediné divadlo ve městě a sloužily také jako tělocvična pro Sokol. Teprve 28.3.1892 se konalo komisionelní řízení za účelem přestavby bývalé koleje na pivovar. Vařit se zde začalo po přestavbě r.1893. Roku 1927 byl postaven nový parní stroj a vlastní elektrárna. Dále chlazení o výkonu 60 000 kcal, které potřebovalo denně 1000 hl vody. Zároveň byly vybudovány studny na vlastních pozemcích - artézská 40 m a kopaná (střílená) 26 m hluboká. V roce 1929 byl postaven mlýn na slad, byly rozšířeny sklepy a spilky. V únoru 1931 byla dána do provozu moderní parní varna. Pivovar vyráběl 9000 hl piva ročně. Po válce fungoval jako sodovkárna.

Parostrojní pivovar

Roku 1873 byla postavena plynárna při beňovské silnici a zároveň s ní byly založeny v Klatovech dvě akciové společnosti. Za městskými sady započala r.1871 výstavba akciové strojírny a o rok později akciového pivovaru. Tyto podniky se ovšem dlouho neudržely. V roce 1873 došlo na Vídeňské burze k prudkému poklesu akcií a šířila se všeobecná nedůvěra s akciovým podnikáním. Akciový pivovar ohlásil konkurz a v dražbě jej koupila firma Lanner. Od té doby se pivovar jmenoval "Parostrojní pivovar a sladovna fy Lanner". Mezi lidmi se pivovaru také říkalo "ruský". To proto, že po zániku akciové společnosti jej zakoupil jakýsi pan Russ a od něj zřejmě Lanner. Pivovar prý měl dvojité obvodové zdivo, mezi které se v zimních měsících shromažďoval led ze Špalkovského rybníka a z Čedíku, a ten stačil pivo chladit po celé léto.

Krach obou akciových společností v Klatovech na dlouhou dobu podlomil průmyslové podnikání.V období budování socialismu se zde od r.1951 stáčelo do lahví plzeňské pivo, což byl konec pivovarnictví v Klatovech. Po roce 1989 se majitelem stala společnost Klimo, ze které později pod stejným názvem zůstal jediný majitel p.Kratochvíl, který společnost prodal nadnárodnímu koncernu "Kofola" V budově, která dříve patřila také k pivovaru a říkalo se jí "Boškovna" dnes sídlí domov mládeže při vyšší odborné škole, obchodní akademii Klatovy. V tomto parostrojním pivovaru se v roce 1951 začalo stáčet plzeňské pivo a to byl konec pivovarnictví v Klatovech.
 
 

Reklama