Sladovny, palovny a spilky

Sladovny, palovny,vinopalny a spilky

24. února 2009 v 20:39 | Radek Sedláček

Sladovny, spilky, palírny, vinopalny a další

Většina sladoven se nacházela na rozdíl od pivovárků uvnitř hrazeného města. Některé byly spojeny s palírnami a jiné zase zároveň pivo i vařily. Provedeme tedy výlet do šestnáctého a sedmnáctého století, kdy bylo sladoven v Klatovech nejvíce. Dřívější záznamy o domech ve městě nejsou dochovány, protože v roce 1520 při požáru města shořely i městské knihy. Domy prošly několikerou přestavbou díky velkým požárům, které postihly město zejména v letech 1579,
1615, nejhorší z nich v roce 1689 a 1700.

Sladovny mezi hradbami 1

24. února 2009 v 20:34 | Radek Sedláček


Domy uvnitř hrazeného města

Náměstí
Č.p. 65/I sladovna
Viz "U Zlaté koule"
Č.p 66/I dvě sladovny.


Dům se nazýval Viktorovský. Dům koupil Tomáš Uzdář. Později patřil bohatému kupci Janu Kožkovi z Libušína, který jej zcela přestavěl ve slohu renesančním. Tento nový dům Kožkovský neměl štít do náměstí, ale po obou bocích a byl ozdoben sgrafity. Sňatkem s vdovou Dorotou, rozenou Kanickou z Čachrova, dům získal Pavel Záhrobský. Jejich dcera Anna Markéta dům přinesla manželovi Jakubovi Longinovi z Longinu a na Soběticích. Dcera Dorota Salomena si vzala Jiřího Frydrycha z Haszelberka, kapitanlieuntnanta pěšího pluku Fürstenberského. Od nich byl dům prodán r.1660 za 1300 zl. Janovi Františkovi Koptíkovi z Domažlic s manželkou Annou Františkou, dcerou královského rychtáře Jana Plechšmída. Jan se po její smrti znovu oženil s Rosinou Salomenou, dcerou Adama st. Petrželky ze Sušice, ale ten již r. 1662 zemřel. Měli syna Jana Albrechta rozeného r.1661. vdova se znovu vdala r.1668 za Daniela Václava Vošklouda. Když se majetku ujal její syn, tak r. 1689 dům vyhořel. Byly v něm 2 velké světnice, 3 velké sejpky a 2 sladovny. Jan Albrecht Koptík zemřel r.1713. Z pozůstalosti jej r.1715 koupil Václav Priquey za 1430 zl. po jeho smrti (+1748) dům zdědil Václav ml. Priquey.
V roce 1933 dům patřil Hospodářské záložně.
Č.p. 149/I sladovna
Pod masnými a chlebovými krámy se nacházel dům se sladovnou vzadu, který náležel Zbraslavovi Podkovovi od kterého jej r. 1546 koupil pekař Jan Křesťan, bratr M.Pavla Kristiána z Koldina. Později dům získal Václav Skřivánek s manželkou Lidmilou a domu se začalo říkat Skřivánkovský. Jejich dcera Anna , provdaná za Václava Korálka, předala dům svému synovi Ludvíku Korálkovi, od kterého jej koupila Voršila Peková z Těšína, sestra jeho za 1300 kop m. roku 1611 dům odkázala svému muži Janovi Bezděkovskému z Římku, ale jen do jeho smrti. Potom dům připadl Danielu Korálkovi, jejímu strýci. Po jeho smrti se domu zmocnil Martin de Huerta, který jej daroval jezuitům a ti jej r.1639 vyměnili s apatykářem Tobiášem Stilingem. Ten jej r. 1648 za 900 kop m. prodal svému strýci Kristianovi Opthalmiusovi, písaři radnímu. Jeho nejstarší dcera Lidmila se provdala za Jana Jakuba Teplického r.1687. O dva roky později dům vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 9 komor, sklep, 3 velké sejpky, 3 marštale a klenutá kuchyně. Po smrti jejich dcer dům zdědil Felix z Domažlic od kterého jej r.1722 koupil Daniel Pichler s manželkou Sibilou za 650 zl. Odpad vody z domu činil problémy sousedním chlebovým krámům, studnici a sladovně. Pro dluhy Jana Daniele Pichlera, bývalého radního a výběrčího tácu pivního, byl dům na žádost věřitelů vdově po něm do dražby. Za 2200 zl. jej koupil Jan Kramer, bývalý správce Miletický, ale nestačil jej splácet a proto byl znovu vydražen r.1745, kdy jej za 1830 zl. koupil Václav Pichler.
V roce 1933 byla majitelkou domu Schimannová Julie.
Č.p.151/I sladovna s várkou piva
Dům se sladovnou se nachází na severní straně náměstí a nazýval se Kocmarovský, později Havlovský po Havlovi Kocmarovi. (1536). Jeho dcera Eliška byla provdána za Lazara Šindela, v druhém za Erharta Synderstettera. Její syn měl v domě obchod se suknem a plátnem. Roku 1628 dům od Lukáše Stodského a jeho ženy Doroty za 880 kop koupila Kateřina z Třítěže, manželka kapitána Kašpara de Rogier, která se po jeho smrti provdala za Ladislava Videršpergara z Videšperga. Nevíme, jak se dům dostal Samuelovi Záhorskému, kterému patřil r. 1661. R.1689 jeho synovi Jakubovi Hendrychovi vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 4 komory, sladovna s třemi půdami, světnička a láznička. Vdova po Jakubovi Terezie, rozená Rozacínka z Karlšperka dům r.1746 za 1550 zl. prodala Danielovi Třískovi s ženou Annou, který jej ještě téhož roku za tutéž sumu prodal Františkovi Ertlovi s manželkou Kateřinou. Od nich dům r.1758 koupil Daniel Tříska za 1200 zl.
V roce 1933 byl dům v majetku Občanské záložny.
Č.p.152/I sladovna
Dům vlastnil Jiřík Kramář. Jeho dcera Dorota se provdala za Jana Šindela z Eberharce. Od r. 1589 dům patřil Lazarovi Šindelovi. Dům byl vyzdoben krásným portálem z bílého kamene s erby Šindelů z Eberharce a Plavenských z Planfeldu. Dalším majitelem byl Mg.Lukáš Vodňanský, po kterém jej převzal syn Ezechiel Vodňanský s Janem vnoučkem. Od vdovy po Ezechielovi Anny, nově provdané Slané a jejích dcer Anny Formánkové a Roziny Teplické dům koupil r.1661 Mg. Václav Corbelius s manželkou Annou za 1460 zl. po jeho smrti dům patřil sirotkům jeho z trojího manželství, kterým r.1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice dřevěné a 2 klenuté, 2 sklepy a sladovna. R.1702 Dům koupil Ferdinand Rubinger, písař radní s manželkou Judytou, sestrou Barbory Corbeliusové. Po Judytě se domu r.1727 ujal její zeť Jan Hoch s manželkou Barborou za 1100 zl.
V roce 1933 byl majitelem domu Sieber Albert, obchodník.
Č.p. 153/I sladovna

Viz "U města Prahy"
Č.p.154/I sladovna
Starý rathauz - viz "U Kameníků"
Č.p. 155/I sladovna
Rohový dům se nazýval Zýkovský podle majitele Jana Zyka. Sladovna při domu byla zapůjčena Janovi Pondělíkovi. Roku 1548 dům koupil Havel Zvoník za 915 kop m. potom dům vlastnil Vavřinec Kulíšek. Jeho vnučka jej prodala Janovi Žebráčkovi(medicillovi) s manželkou Annou. Po jeho smrti Anna dům r.1625 prodala za 2311 kop m. Mikuláši Vojislávkovi. Od poručníků sirotka po něm Daniele jej r.1627 koupil Jan Achyles s manželkou Dorotou za 2200 kop m., ale r.1631 jej věnoval synovi Samuelovi. Po jeho smrti se domu ujala sestra Dorota, provdaná za Mg kašpara Pithopea Kopidlanského. Jejich dcera Lidmila Amabilia, vdova po Viktorýnovi Eustachovi Bártovicovi se r.1662 vdala za lékaře Martina Wirtha z Wehrenfelsu. Jemu dům, ve kterém bylo 6 světnic, 2 sklepy, 5 komor, 2 marštale, klenutý hvozd a několikeré půdy v sladovně vyhořel. Dědictví se ujal Martinův syn Jan Filip Wirth, děkan klatovský, od kterého jej r.1715 koupil za 1000 zl. italský kupec Carlo del Angelo. Po jeho smrti r.1737 vdova Kateřina ( dcera Vavřince Formánka) převzala dům. Po její smrti byl r.1740 prodán vnukovi Martina Wirtha Divišovi Leopoldovi Wirthovi za 1530 zl. pro jeho dceru Annu z manželství s Annou, dcerou Carla del Angelo. Dále byl dům prodán v dražbě Karlovi Volšanskému za 2010 zl.

V roce 1933 patřil dům Stanislavu Zýkovi, obchodníkovi.
Č.p. 170/I sladovna
Roku 1533 dům vlastnil Jan Farář. Roku 1536 jej získal výměnou Jan Zajíček. Po jeho smrti se domu Zajíčkovského ujala dcera Kateřina se svou matkou Magdalenou. Dalším majitelem byl perníkář Jakub Mléčko. Vdova po něm se provdala za Jana Maurmillera a dům prodala Pavlovi Doubravskému r. 1610. byl to jediný klatovský měšťan, který pro věrnost bratrské víře opustil město, když přijalo víru katolickou. Sestra jeho ženy Kateřiny Voršila Štorová r.1628, na místo pozůstalého sirotka Jana Doubravského, uzavřela smlouvu s Kateřinou Kocovou z Bubna a postoupila jí dům švagrův za dluh. Nová majitelka s manželem Kryštofem Kocem z Dobrše se jako vyznavači konfese české vystěhovali ze země. Jejich dům byl zplnomocněncem Vilémem Valreichem z Bubna prodán za 1000 kop m. vdově po Zdeborovi Příchovickém z Příchovic Lidmile, rozené z Dobrše. Sňatkem její dcery Alžběty s Mikulášem Nebílovským z Drahobuze a na Polyni, se dům dostal tomuto šlechici, a po jeho smrti druhému muži Alžběty, Janovi Vilémovi Kyšperskému z Vřesovic. Z prvního manželství byla dcera Anna provdaná za Jana Markvarta Chlumčanského z Přetavlk a Chlumčan. Roku 1652 dům koupil za 1300 zl. Ondřej Šerý z Letovčice, radní písař, s manželkou Lidmilou. Ovdovělá Lidmila se znovu provdala za Daniela Arnošta Kalivodu. Z prvního manželství měla dceru Zuzanu Salomenu,v prvním manželství Slavíkovou, v druhém Šlemrovou. Před požárem r.1689 v domě byly 4 světnice, 5 komor, 5 klenutých sklepů, sladovna se všemi půdami a klenutá marštal. Roku 1688 Zuzana dům vyměnila s Lukášem Brotmanem za dům ve Wilsonově ulici č.121 a za přídavek 900 zl. Po něm dům zdědil jeho syn Dominik. Ten dům prodal italskému kupci Bartoloměji Locatellimu.
V roce 1933 byl majitelem domu Popper Josef, velkoobchodník.

Sladovny mezi hradbami 2

24. února 2009 v 20:31 | Radek Sedláček


Blok mezi ulicí Školní a Seminářskou.

Č.p. 85/I sladovna
Dům patřil Janu Spulskému, od něhož jej roku 1605 koupil za 300 kop m. Martin Tvrdoslavský, který jej téhož roku vyměnil s Vavřincem Neřádem za jeho dům Masovský na Chuchli. Potom dům vlastnila jeho dcera Anna s manželem Janem Korndorferem. Potom byl dům v majetku Petra Rejpala. Jeho synové Václav, Jiří a jan jej r.1634 prodali za 270 kop m. Danielovi Horalovi s manželkou Dorotou. V domě po nich zůstalo 12 malých a 8 velkých kádí, tří desítek, tři stoly a tři truhly. Domu se ujala jejich dcera Lidmila Tišková r.1664. po její smrti dům patřil jejímu druhému manželovi Volfu Peltovi. Ten jej r. 1671 za 490 zl. prodal Janovi Kokhayzlovi s ženou Kateřinou, kteří jej r. 1684 vyměnili s Annou Plzákovou za dvůr č. 60 na Klášterském předměstí. Po smrti Václava Plzáka se Anna r. 1687 provdala za Jana Pelikána uzdaře. R. 1689 dům vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory, sklep, sladovna, hvozd a marštal. Po smrti Jana Pelikána r. 1710 dům zdědila vdova Anna. Nevíme jak se dostal Františkovi Voškloudovi, po kterém jej zdědila vdova Františka, která jej r. 1756 prodala za 500 zl. Petrovi Müllerovi.
V roce 1933 byla majitelkou domu Jechová Žofie, cukrářka.
Č.p. 87/I sladovna

Dům prodala Anežka Škorňová Jiříkovi Pšeničkovi za 241 kop m. Roku 1549 koupil dům za 420 kop m. Martin, syn Jana Podhůrského. Po Martinovi byl majitelem Daniel Podhůrský. R. 1629 jej koupil Jan Konický. Dalším majitelem byl Pavel Kadečka a po něm jeho syn Daniel. Sňatkem s vdovou po něm dům získal r.1682 Martin Behm, kterému r.1689 vyhořel. Byly v něm 1 světnice, 1 komora, sladovna s půdou a hvozdem. Z pozůstalosti po něm byl majitelem domu jeho syn Jan Behm s manželkou Kateřinou. Od něj jej získala r.1745 Anna, ovdovělá Hacklová za 290 zl.
V roce 1933 byla majitelkou domu Rusová Anna, soukromnice.
Č.p. 89/I sladovna
Dům se nazýval Hlývařovský. Roku 1540 jej Petr Hlívař za 500kop m. prodal svému zeti Linhartovi. V roce 1592 dům patřil Jiřímu Polívkovi. Po něm patřil Kateřině Sýkorové a později Františkovi Heydovi z Lovčic a na Dlážďově, kterému r.1689 vyhořel. Po něm dům získala dcera Alžběta Sidonia Příchovská a syn František Václav Heyda. Od nich dům roku 1702 koupila za 680 zl. Kateřina Chanovská, rozená Pikhartka z Zeleného Audolí.

V roce 1933 byla majitelkou domu Lincmayerová Marie.
Č.p. 90/I sladovna

Dům na rohu Školní a Jezuitské ulice se nazýval Louzkovský. Měl gotický vjezd a hluboké skalní sklepy. Roku 1526 jej vlastnil Jan Bakalář. Roku 1583 byl majitelem domu Václav Veršátka a po něm jeho bratr Jiří. Vdova po Jiřím Kateřina se znovu vdala za Václava Chrudimského a od něj jej koupil za 660 kop m. radní písař Václav Rameš. Od r. 1601 patřil dům Martinu Stolinskému, který jej r. 1627 postoupil svému zeti Tobiášovi Letovskému s manželkou Lidmilou. Protože Tobiáš mrhačstvím rozptyloval majetek, domu se ujala Dorota, druhá žena Martina Stolinského. Po její a Martinově smrti se dům dostal jeho pastorkyním Kateřině a Lidmile. Kateřina, vdova po Kašparovi de Rogier se znovu provdala za Ladislava Vladimíra Vidršpergara z Vidršpergu, Lidmila se vdala za Václava Vošklouda. Domu se ujal Ladislav Vidršperger. Nevíme, jak se dostal do majetku obce, která jej r. 1673 za 600 zl. prodala Mg. Danielovi Voříškovi s manželkou Kateřinou. Těm r.1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 4 komory, 3 sklepy, velká klenutá marštal, klenutá sladovna s hvozdem. Po smrti Daniela Voříška se domu ujala vdova Kateřina a po ní dcera Anna Kateřina, která zůstala pannou. R.1750 byl dům prodán dražbou za 400 zl. Františkovi Parvoničovi.
V roce 1933 byl majitelem domu Ryneš Karel, řezník.
Č.p. 92/I - palírna
Viz "U Kozů"
Č.p. 93/I sladovna
Od Anny Lepičové a jejího syna dům Lepičovský koupila roku 1535 za 380 kop m. Alžběta Vovsová. Dalším majitelem domu byl v roce 1587 Kliment Skála. Po něm jej měl jeho syn Josef, který jej r. 1644 odkázal svému vnukovi Danielovi Jeníškovi, synu Petra Pavla Jeníška a své dcery Kateřiny. Po smrti Daniele dům zdědila jeho sestra Judyta, provdaná za Michala Sitlkopfa. Ti jej r. 1681 prodali za 590 zl. Davidovi Tretscherovi, jircháři, s manželkou Kateřinou. Před požárem r.1689 byly v domě 2 světnice, 3 komory, sladovna a 2 marštale. Po nich dům zdědil syn s manželkou Lidmilou, v druhém manželství provdanou Granitzovou. Od ní roku 1701 dům koupil Jan Voříšek s manželkou Boženou za 195 zl a r.1702 jej vyměnili s Matyášem Leopoldem Pernklauem z Berklau za dům č.29. vdova po něm Annase r. 1710 provdala za Štěpána Biankona. Po smrti Štěpána, jeho druhá žena, rozená Prenerová dům vyměnila s Fabianem Šebestyanem Kitlitzem za dům č.74.
V roce 1933 dům patřil Okresní nemocenské pojišťovně.
Č.p. 94/I sladovna
Viz "Na ostrém rohu"

Záp.str. ul. Seminářské po bránu Špitálskou

Č.p. 50/I sladovna
Dům proti špitálské bráně byl domovem klatovských katů, kteří od něj chodili zvláštní uličkou mezi hradbami do mučírny v Černé věži. Roku 1526 koupil tento dům Linhart forman od Vavřince Lešáka a roku 1533 jej prodal Ondřejovi Mižolovi s manželkou Eliškou za 100 kop m. Od Elišky dům koupila za 114 kop m. roku 1543 Alžběta Čestínská, která jej prodala Řehořovi Třískovi za 144 kop m. Dalším majitelem byl Matěj Kameník. Sňatkem s jeho dcerou Annou dům získal Jakub Ježek. Od něj byl dán jako záruka na půjčku 100 kop m. Šebestiánovi Hanzlovi za Švihova. Ten dům předal Jiříkovi Plechšmídovi, která jej prodal za 525 kop m. r. 1635 Janovi Předslavskému s manželkou Dorotou. Od nich r. 1637 dům za 658 kop m. koupil Martin Netolický s manželkou Lidmilou. Po něm zdědil dům bratr Jeronym, který jej r. 1643 prodal za 600 kop m. Jiřímu Zachystalovi s ženou Lidmilou. Dům zdědil syn Jiří ml. Zachystal. Před požárem r.1689 byly v domě 4 velké krovy a 2 malé, 2 světnice, 4 komory, sklep, klenutý hvozd, sladovna s pěti půdami, velká marštal a 2 malé. Po Jiřím Zachystalovi dům zdědil Viktorýn Zachystal s manželkou Johanou. Od ní jej koupil r.1715 Václav Zuvač s manželkou Terezií, která dům r. 1740 prodala za 620 zl Anně Zachařové. Z manželství s Ignácem Zachařem měla syny Václava a Josefa, z nichž starší Václav koupil od bratra podíl domu za 650 zl roku 1758.
V roce 1933 byl majitelem domu Formánek Jan, truhlář.

Č.p. 53/I sladovna s várkou
Dům se nazýval Krlínovský. Zprávy hovoří až o r. 1596, kdy Václav Písecký odkázal dům s nádobím k várce a jinými grunty, slady atd, Krystyně, své neteři (ujčině), manželce Adama mlynáře Poborovského. Další majitelkou byla Magdalena, manželka Jiříka perníkáře, od které dům roku 1616 za 350 kop m. koupil Matouš Studnička - sládek. Sňatkem s vdovou po něm Kateřinou dům získal Václav Chládek, který jej r. 1674 prodal za 270 zl. Bartoloměji Rizzoltovi, komínáři s manželkou Annou (přinesl z rodné osady v Itálii zázračný mariánský obraz). Dům po něm zdědila Anna Vorlová, jeho schovanka, manželka Ondřeje Hiršpergra, krejčího. Pro jeho špatné hospodaření byl dům prodán v dražbě Lukášovi Novákovi. Tomu r. 1689 shořel. V jeho rodině byl dům do r. 1794.
V roce 1933 byl majitelem domu Ludvík Honzík.
Č.p.54/I sladovna s várkou
O tomto domu není dostatek informací. Pouze ta, že roku 1598 náležel Pavlovi Předslavskému. Po požáru r. 1579 zůstával dlouho požářištěm. Nevíme kdo a kdy jej znovu vystavěl, ale pravděpodobně to byl jeden z bratří Nováků. Z nich roku 1718 Antonín Novák s manželkou Marií Alžbětou dům za 355 zl. koupili od bratra Františka Nováka. Nevíme, proč se Františkovi dům vrátil zpět, ale s ženou Dorotou jej r. 1732 znovu vlastnili.
V roce 1933 byl majitelem domu Pokorný Jaromír, stavitel.
Č.p. 56/I sladovna s várkou

Dům se nazýval Razimovský a patřil Matoušovi Razimovi pivovarníku. Po něm zůstalo sedm dětí, od kterých dům koupil i s hospodářstvím k varbě piva Václav Ferrarius Domažlický roku 1620 koupil spáleniště domu po požáru z r. 1615 za 65 kop m. Michal Štekl s manželkou Alžbětou. Sňatkem s vdovou Alžbětou dům získal Jan Mírovský. Od něj dům Šteklovský se sladovnou získal jeho zeť Jindřich Jacek, od kterého jej koupil r. 1687 za 56 zl. Jan Kokheysl a manželkou Kateřinou.Ta, podruhé provdaná Stejskalová, předala dům svým pěti dcerám. Od nich jej r. 1731 koupil František Jan Parvonič, který si na zaplacení vypůjčil 100 zl. z důchodu chrámu Všech svatých v Políně. Dům vlastnil do roku 1751, kdy jej za 410 zl. prodal Václavovi Zacharovi.
V roce 1933 byl vlastníkem domu Měšťanský pivovar.

Č.p. 57/I sladovna
Dům dnes již neexistuje a stával na místě Měšťanského pivovaru. Nazýval se Tulačovský, později Zandalovský. Sňatkem s Kateřinou, vdovou po Jiřím Zandalovi v prvním manželství, Adamovi Kaffunkovi ve druhém a Václavovi Ferrarii ve třetím dům získal čtvrtý manžel Bartoloměj Prachatický. Roku 1618 dům, spálený požárem r.1615 a opravený, koupil Jan Mírovský s manželkou Markétou. Nevíme, jak se dům dostal Václavovi Pondělíčkovi, kterému patřil r. 1681. dům zdědila jeho starší dcera Judyta, prvně provdaná za Daniela Kadečku a podruhé za Martina Behma. Od ní jej koupil švagr Jindřich Jacek kloboučník. R. 1689 dům vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 3 komory, sladovna a 4 sejpky. Jindřich prodal spálený dům roku 1694 za 260 zl. Vavřinci Shořelovi s ženou Kateřinou. V rukou jejich dcery Anny, provdané za Antonína Holzöpfla, byl od r. 1737 do r. 1766.
V roce 1933 byl vlastníkem domu Měšťanský pivovar.

Vídeňská ulice

Č.p. 1/I sladovna a palírna
Dům Krupičkovský roku 1526 koupil Jiří Kauffunk. Od jeho dcer jej 1542 koupila Dorota Strochovská za 650 kop m. Po smrti jejího syna Jana se vdova po něm Lidmila znovu provdala za Matyáše Kaffunka. Jejich syn Pavel měl dceru Lidmilu provdanou za Jiřího Kanického z Čachrova. Od těchto manželů dům Strochovský, neboli Matyášovský koupil r. 1609 za 950 kop m. Jiřík Kuchař s manželkou Reginou. Po její smrti se znovu oženil s Maruší, vdovou po Martinovi Kovářovi. Z třetího manželství měl Jiřík dceru Voršilu, provdanou za Martina Stránského. Po jeho smrti (+1675) dům zdědila jeho druhá žena Dorota, které r. 1689 vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 5 komor, klenutý hvozd, palírna, 2 marštale a sladovna se všemi půdami. Po smrti Doroty zdědili dům synové Maxmilián, Jakub a dcera Anna. Dům od sourozenců odkoupil Jakub s manželkou Dorotou za 700 zl. Po něm (+1702) dům zdědil syn Václav Michal (+1753).
V roce 1933 byl majitelem domu Pálek Jan, instalatér.
Č.p. 67/I vinopalna

Dům stával na protější straně ulice a nazýval se Vítkovský. Patřil Danielu Ocetkovi, jinak Žateckému, v jehož rukou byl r. 1637. z pozůstalosti po něm r. 1649 byl dům prodán za 485 kop m. Ondřeji Jarochovi s manželkou Kateřinou. R. 1665 dům zdědila Anna Tichá s manželem Kryštofem. Těm roku 1689 vyhořel. Byly v něm 3 světnice ode dřeva, jedna klenutá, 3 sejpky, 5 komor, 2 marštale a vinopalna. Dcera Kryštofa, také Anna Tichá se r. 1691 provdala za Daniela Slavíka a po jeho smrti r. 1739 dům prodala za 720 zl. Petru Mayerovi s manželkou Kateřinou. Po jeho smrti r. 1770 dům zdědil syn Matyáš Mayer.
V roce 1933 byl majitelem domu Ryneš Karel, řezník.

Sladovny mezi hradbami 3

24. února 2009 v 20:28 | Radek Sedláček


Ulice Čs.legií (dnes Plánická)

Č.p. 5/I sladovna
Dům se sladovnou se nazýval Křížovým, protože patřil Janovi Křížovi, který jej vlastnil po paní Milavecké. Vdova po něm se znovu vdala za Jana Žateckého. Manželka jeho syna Jana ml. Žateckého Zuzana se po smrti manžela vdala za Jana Košana, který dům po požáru roku 1615 znovu vystavěl. Po jeho smrti r.1656 se jeho druhá žena Anna provdala za Matěje Hrůzu. R. 1664 dům vyměnila s Matesem Parcenem za dům č. 69 v téže ulici a přídavek 150 zl. Tomu r. 1689 vyhořel. Byla v něm sladovna s půdou, klenutý hvozd a dvě marštale. Vdova po Matesovi Judyta prodala dům r. 1716 svému zeti Šimonovi Weychortovi s manželkou Johanou za 550 zl. Pak dům zdědil syn Jan s manželkou Kateřinou a r. 1783 jej prodali lékaři Josefu Pratzovi s manželkou Annou.
V roce 1933 byl majitelem domu Petrs Karel, ředitel gymnázia.
Č.p. 51/I sladovna
Dům Tomášovský roku 1523 od Jiřího Kaffunka za 210 kop m. koupil Jaroš sladovník. Po něm Martin bakalář, který roku 1534 dům za 160 kop m. prodal doktoru Janu Rymfferovi. Vdova po něm Anna Doktorová jej prodala r. 1537 za 139 kop m. Mikulášovi Štokovi. Dalším majitelem byl Jan Smetka a dům se nazýval Smetkovským. Po požáro v roce 1615 zůstával dlouho spáleništěm. Dům byl oddělen uličkou od dominikánského kláštera a po dalším požáru roku 1689 připadlo spáleniště domu tomuto klášteru.

Blok domů mezi náměstím a Krameriovou ul.

Č.p. 139/I spilka
Vosovský dům koupil od Alžběty Vosovské její zeť Šimon Hauf roku 1528 za 230 kop míšenských. Po požáru v roce 1579 zůstával dům dlouho požářištěm. Nevíme, jak se ho ujala obec klatovská, která jej roku 1652 prodala za 44 zl. Danielovi Jandovi truhláři s ženou Dorotou. Od nich jej roku 1653 za 50 zl. koupil Lukáš Plechšmíd a po jeho brzké smrti dům převzala jeho matka Dorota, od které jej r. 1656 koupil její zeť Jan František Koptík. Ten dům r. 1661 prodal za 400 kop m. Janovi Jakubovi Teplickému s manželkou Rosinou, kterým r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 5 komor, 2 sejpky, marštal a spilka. Od poručníků sirot po Janovi Teplickém koupila dům jeho třetí žena Anna Marie, znovu provdaná za Lukáše Jeronyma Brotmana za 320 zl. Téhož roku 1695 jej prodala za 400 zl. Janovi Jiřímu Schuhovi. Od něj dům r. 1705 koupil za 500 zl. Jiří Daniel Pichler a r. 1723 jej prodal za 710 zl. Františku Šimonu Svobodovi s ženou Evou. Po nich dům zdědili synové Jan a Matěj, kteří jej r.1752 prodali za 550 zl. Tomáši Teitlovi s manželkou Dominikou.
V roce 1933 byl majitelem domu Braun Josef, advokát.

Domy mezi ulicí Krátkou a Baštovou

Č.p. 98/I palírna
Dům stál na rohu ulic Krátké a Dlouhé a r. 1527 náležel Václavovi Heskovi, který jej r.1532 vyměnil s Martinem Kutkou. Nevíme, jak se dům dostal Matoušovi Rathauzskému a jeho ženě Markétě, od kterých jej koupil jejich zeť Jiřík Pacek za 220 kop m. již roku 1542 jej vyměnil se Zbraslavem Podkovou. Roku 1615 dům koupila za 600 kop m. Anna Beňovská, manželka Martina, mlynáře z Beňov. Rukou jejich dcery Anny se dům dostal Adamovi Hanzlíkovi. Pak jej zdědil jeho syn Jan Hanzlík s manželkou Lidmilou. Jejich dceři Anně, ovdovělé Baucové dům r. 1689 vyhořel. Byly v něm světnice, 3 komory, marštal a palírna. Dům odkoupil její syn Antonín Bauc s manželkou Dorotou. R. 1721 Antonín s druhou ženou Lidmilou vyměnili dům s Josefem Pubcem s manželkou Lidmilou za jejich dům č. 96 v téže ul. a za přídavek 150 zl. Rukou dcery Anny Barbory Pubcové se dům dostal Dominikovi Polákovi, jejímu muži, který jej držel do r. 1766.
V roce 1933 byl majitelem domu Zikmund Beneš, obch. kůž.
Č.p.101/I spilka
V roce 1608 byl majitelem domu Jan Vrabec, který jej koupil od Martina Jindry pro syna Jana s manželkou Kateřinou. Po jejich smrti zdědila dům matka Kateřiny, Kateřina Šreterová. Od ní jej r. 1621 za 540 kop m. koupil Jan Kněžovský s ženou Dorotou. Nevíme, jak se dům dostal Jeronymovi kramáři, jinak Šnoblovi. Vdova po něm Anna jej postoupila Janovi Brotmanovi r. 1647. od něj r. 1648 za 200 zl. koupil dům Kryštof Bodl. Z pozůstalosti po něm zůstal vdově Anně s podmínkou, aby připadl mladšímu synovi Danielovi. Tak se stalo r. 1662, ale od něj byl r. 1681 prodán za 525 zl. Jiřímu Křížkovi, ševci s manželkou Dorotou. Jim r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory, velká sejpka, spilka a marštal. R. 1719 dům za 450 zl. koupil Václav Mračno s manželkou Kateřinou. Ta ovdověla a její rukou dům získal Šimon Weichort, od kterého roku 1757 dům za 750 zl. koupil Jakub Štefl s manželkou Kateřinou. V jejich rodu byl až do r. 1848.
V roce 1933 byl majitelem domu Holeš Josef, obchodník.

Blok domů mezi Pražskou a Jirsíkovou ulicí

Č.p.159/I dvě spilky
Na rohu Pražské a Dlouhé ulice stojí dům se sladovnou Řešátkovský, později Škopkovský, vedle kašny obecní. Dorota, vdova po Mikulášovi Škopkovi, se znovu provdala za Václava Viktora. Od něj dům roku 1665 koupil za 221 zl. Jan Kayser soustružník s manželkou Dorotou. Těm dům r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory, sklep, klenutá kuchyně, 2 spilky a marštal. Od Anny, druhé ženy Jany Kaysera dům koupil její zeť Václav Soběslavský roku 1720 za 600 zl. a držel jej do r. 1759.
V roce 1933 byla majitelkou domu Naxerová Anna, cukrářka.
Č.p 160/I spilka
Viz "U Zlatého lva".


Č.p. 161/I sladovna s várkou
Dům Skřivánkovský sňatkem s Markétou, vdovou po Albrechtu Růženském z Kosmáčova, se dostal Jindřichovi Sedlečkovi. Z dědictví po něm se v červnu 1640 dostal jeho dceři Dorotě, manželce Jiřího Prtáka, pomezního výběrčího v Nové Kdyni. Již v srpnu r. 1640 byl za 900 zl. prodán Danielovi Sedlečkovi, synovi Jindřicha, s manželkou Markétou. Od poručníků sirotků po nich roku 1671 dům koupil Hořovský Štěpán Pricquey, zvonař, který se oženil s dcerou Daniele Zuzanou. Roku 1689 dům, ve kterém byla klenutá světnice, 2 dřevěné, 3 komory, sejpka a 2 klenuté marštale, vyhořel. Po smrti Štěpána koupil dům od spoludědiců syn Jan Daniel Pricquey za 700 zl. po něm dům zdědil jeho zeť Václav Michal Stránský, od kterého jej za 1050 zl. koupil roku 1744 Josef Locetelli s manželkou Terezií.
V roce 1933 byl majitelem domu Löwy Eduard, obchodník.
Č.p. 162/I sladovna
Viz "U Zimů".
Č.p.193/I dvě spilky
Dům na rohu Jirsíkovy a Dlouhé ul. se nazýval Třískovský. Starší zprávy nemáme, protože zřejmě po požáru roku 1579 zůstal dlouho požářištěm. První zprávy jsou z r. 1640, kdy Lidmila Třísková dům prodala za 250 kop m. Zachariáši Čermákovi s manželkou Annou. Od něj jej roku 1682 koupil za 330 zl. Ondřej Stránský mydlář s manželkou Annou, kterým roku 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 4 komory, verštat mydlářský, klenutá kuchyně, 2 spilky a marštal. Od Ondřeje spáleniště koupila roku 1705 Anna Kusová za 70 zl. a za 40 zl. jej r. 1708 prodala Jakubovi Dominikovi Ratolískovi. Ten dům znovu vystavěl a roku 1716 prodal za 550 zl. Vojtěchovi Kusovi s manželkou Lidmilou. Od nich dům za stejnou cenu odkoupil roku 1720 Josef Tobiášů s manželkou Maximiliánou. Dům zdědila dcera Marie Josefa, která se roku 1745 provdala za Jana Pubce. Od ní byl roku 1748 prodán za 390 zl. Janovi Köszmannovi s manželkou Annou.
V roce 1933 byla majitelkou domu Kaňáková Josefa, soukromnice.

Sladovny mezi hradbami 4

24. února 2009 v 20:26 | Radek Sedláček


Blok domů při zdi městské (Dlouhá ul. atd.)

Č.p. 34/I dvě spilky
Dům se rokuj 1524 nazýval Kouňovský. Od Mandy Kouňovic jej roku 1532 koupil za 70 kop m. Václav Pacovský, kterému patřil ještě r.1542. v letech 1585 až 1594 dům vlastnila Alžběta konvářka. Pak byl majitelem domu Ondřej uzdář, od kterého jej roku 1598 koupil jako spáleniště Tribulovské za 20 kop m. Jan Čáslavský s manželkou Evou, které spáleniště patřilo ještě r.1621. nevíme, kdy a jak se dostal Marianě Derbicové, které patřil v r. 1636. Z dědictví po ní toto spáleniště získala r. 1640 Dorota Šebestová, ale ještě téhož roku bylo prodáno za 60 zl. královskému rychtáři Josefu Plechšmídovi s manželkou Dorotou. Od ní r. 1652 koupil spáleniště za 100 zl. Samuel Alexander Luda z Ludovan s manželkou Annou Kateřinou rozenou Janovskou z Janovic. Ti dům znovu vystavěli a zdědil jej syn Samuel, který jej r. 1684 prodal za 470 zl. Ferdinandovi Pelikánovi s manželkou Zuzanou. Těm r. 1689 znovu vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory, 2 spilky a 2 marštale. Dům zdědila dcera Dorota Pelikánová, která jej prodala Františkovi de Angelo. Od poručníků sirotů po něm dům se zahrádkou r. 1743 za 930 zl. koupil František Tříska s manželkou Annou, kterým patřil do jeho smrti r. 1791.
V roce 1933 byl majitelem domu Šleis Václav, zasilatel.
Č.p. 36/I sladovna s várkou
Viz "U Bílého koníčka"
Č.p.37/I sladovna a palovna
Viz " Na Baště"
Č.p. 38/I sladovna
Dům nazývaná Při zdech městských se sladovnou a baštou, později Čápovský. Nejsou známi nejstarší majitelé. Roku 1589 spáleniště od Šimona Čápa koupil Václav Kolínský s manželkou Dorotou za 55 kop m. od něj byl dům obnoven a roku 1610 prodán za 140 kop m. Jeronymovi Trybelliovi s manželkou Reginou a r. 1611 od nich dům koupil Václav Polívko s manželkou Maruší. Nevíme, jak se dostal Kryštofovi Bodlovi. Dům zůstával dlouho spáleništěm, když se ho r. 1659 ujal syn Jan Bodl za 150 zl. po něm jej zdědil bratr Daniel Bodl, ale r. 1673 jej prodal za 20 kop m. Lukáši Zaganovi s manželkou Lidmilou. V rukou sirotků Bodlovských zůstala jenom sladovna s baštou, která byla ušetřena při požáru r. 1689. nevíme, jak tento dům se sladovnou a celou várečnou živností získal Antonín Frostmayer s manželkou Alžbětou. Od nich jej koupil Josef Vacovský. Dům znovu shořel při požáru roku 1758.
V roce 1933 byl majitelem domu Nový Josef, účetní.





Č.p.41/I sladovna s várkou
Dům na rohu Baštové a Dlouhé ulice stál dům, který Jíra Kostelec získal výměnou s Bartošem Prchtou za dům č.372/I a přídavek 120 kop m. Od Anny Kostelcové dům koupil r.1587 Václav Farář za 430 kop m., ale pro neplacení od smlouvy odstoupil a předal jej Jiříkovi Krystlovi, jinak Radhostovi. Od něho dům ještě téhož roku koupil dům Kostecovský za 375 kop m. Martin Stolinský bakalář, který jej držel ještě v r. 1636, kdy jej prodal za 150 kop m. Danielovi Slanému s manželkou Evou. Od nich dům koupil Jakub Střela s manželkou Zuzanou za 400 zl. a za ječmen na celý slad ke svaření várky obyčejné. Od dědiců Střelovských jej r. 1688 koupil za 209 zl. Jan Zachystal s ženou Dorotou, kterým r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory a marštal. Dražbou od komisarů magistrátních byl dům pro dluhy majitele prodán Antonínovi Schmidtovi s manželkou Annou za 350 zl. Od nich byl r. 1731 prodán Leopoldu Jackovi s manželkou Barborou. V poslední vůli Leopold odkázal dům své druhé ženě Anně Jelínkové.
V roce 1933 byl majitelem domu Ulrich Alois, obchodník.
Č.p.42/I sladovna s várkou
Dům v Dlouhé ul. patřil dcerám Kubských, Dorotě Říhové, Anně Kostelcové a jejich sestře Kateřině, od kterých dům r.1549 jej koupi za 345 kop m. Jan Flekařův syn. Potom dům patřil Jiříkovi Krystlovi, kterému patřil v r.1587 a ž do r. 1592. po něm jej měl jeho bratr Mauryc Vokáč, od kterého dům roku 1602 koupil Pavel Aretin, písař radní s manželkou Reginou, za 220 kop m. roku 1608 od něj za 500kop dům koupil Jiřík Netolický s manželkou Annou, kterému náležel do r.1640. potom dům zdědili jejich synové a po nich Jan Netolický. Od něho roku 1680 dům se sladovnou zdědila jeho dcera Anna, manželka Pavla Kheglara. R. 1689 dům vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 3 komory, sladovna s půdami a 2 marštale. Obnovený dům znovu vyhořel r. 1700 a ještě r. 1711 zůstával spáleništěm. Zeť Kheglarův Jan Házovský se při dostavbě domu tak zadlužil, že mu byl prodán v dražbě roku 1756.
V roce 1933 byla majitelem domu Israelská obec.

Blok mezi Baštovou a Randovou ulicí

Č.p.108/I sladovna s várkou
Dům byl v majetku Jana Faráře od roku 1535, kdy jej koupil od Jana Spěšného. Od něj dům koupil roku 1538 za 200 kop m.Jiří Plocek a proto se nazýval Plockovský. Nevíme, jak se dostal do majetku Jiříkovi Faflovi, kterému náležel r.1586. od sirotků po něm jej roku 1608 koupil Volf Hlaváč i s nádobím k pivní várce náležející, od kterého jej roku 1620 koupil Řehoř Nedvěd kuchař s manželkou Dorotou. Díky dluhu za chmel byl však dům přisouzen Adamovi Hanzlíkovi. Jeho zplnomocněnec Jiřík Královic jej r.1638 prodal za 300 kop m. Andresovi ručníkáři s manželkou Kateřinou, kterým patřil ještě r.1652. nevíme jak se stal majetkem Jana Filipa Voříška s manželkou Markétou, kteří jej r.1685 vyměnili s Rosinou Grigerovou za dům č.65 na náměstí přidavše jí 510 zl. Rosina v druhém manželství přinesla dům Jakubovi Kletečkovi, kterému r.1689 vyhořel. Druhá Jakubova žena Kordule se po jeho smrti provdala r.1729 za Václava Augustina Scholze.
V roce 1933 byla majitelkou domu Glosová Marie, soukromnice.
Č.p. 110/I spilka
Viz "U Pubců"
Č.p. 111/I palovna
Dům patřil již roku 1522 Matěji Šimkovic od kterého jej r.1528 za 170 kop m. koupil Jiřík Michálek. Od jeho syna Václava pak roku 1533 Mikuláš soukeník za 303,5 kopy. Vdova po něm se znovu provdala za Šimona Konvosa. Dům se nazýval Konvosovský a po požáru 1579 jej jako spáleniště koupil za 70 kop m. Tomáš Pecka, který začal dům znovu stavět, ale nemohl dům dokončit a tak r.1586 postoupil staveniště Janovi Záhrobskému, písaři radnímu. Ten nově vystavěný dům r.1587 vyměnil s Adamem Bártovic, jinak zlatníkem, za dům č.p.146/I v Zlatnické ul. Adamova dcera Evička, provdána za Baltazara Naypara
Z Norimberka. Od něj dům koupil Adamův bratr Viktorýn Bártovic za 600 kop míšenských. Roku 1643 jej prodal za 700 kop m. Kašparovi Stránskému. Dům zdědila jeho druhá žena Kateřina Lucie, rozená Rozacínka z Karlšperka. Té r. 1689 dům vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 2 komory, 4 sklepy,2 sejpky, klenutá palovna a 2 marštale. 31.1.1690 se dům dostal jezuitské koleji v Klatovech. Její rektor Karel Vaníček jej r. 1692 prodal Markétě Kalivodové za 500 zl. Od ní dům za tutéž sumu koupil r. 1698 Matyáš Žinkovský s manželkou Lidmilou. Po jejich smrti byl dům r. 1743 prodán za 530 zl. Františkovi Viktorýnovi Pertákovi (Prtákovi) s manželkou Annou.
V roce 1933 byl majitelem domu Černý Karel, obuvník.
Č.p. 112/I vinopalna
Viz "U Němců"
Č.p. 198/I sladovna s várkou
Dům na rohu Dlouhé a Randovy ulice se nazýval Kbelcovský v roce 1529. přátelským vyrovnáním dne 1.4.1540 mezi Voršilou Kbelcovou a Martou plátenicí s Markétou, její sestrou, se domu ujala Voršila s manželem Mikulášem. Roku 1544 dům koupila Kateřina Košťálová za 300 kop m. Nevíme, jak se dům potom dostal Martinovi Šnejdarovi, kterému patřil r. 1577. po něm jej zdědil syn Jan Šnejdar, od kterého jej roku 1598 koupil Jan Horar za 635 kop m. Dům se nazýval Horarovský a po
požáru r. 1615 zůstával dlouho spáleništěm
a to ještě roku 1722, kdy jej od Jana Mühlnbergra s ženou Dorotou koupil za 20 zl. Antonín František Hruška, který dům znovu vystavěl.
V roce 1933 byla majitelkou domu Panošová Alžběta.
Sladovna s várkou Pikatých
O této sladovně se nám nepodařilo, kromě názvu dům Pikatých, zjistit nic podrobnějšího. Ještě víme, že stávala kdesi v Baštové ulici.

Sladovny mezi hradbami 5

24. února 2009 v 20:23 | Radek Sedláček


Domy mezi Randovou a Pražskou ulicí.

Č.p. 79/I sladovna s várkou
Dům odkázala Kateřina, vdova po Petrovi Napařilovi Janovi, synovi nebožtíka Jana Čiby z Prahy. Od něj jej koupil Matouš Němec jinak Kozí. Vdova po něm Dorota Kozí dům odkázala dceři Regině tak, že byla povinna vydat Janovi Švehlovi 50 kop, své sestře Martě 130 kop, dětem po druhé sestře Anně 100 kop. Manžel Reginy byl Marek Radda měl vydat jejímu bratrovi 10 kop, 3 stírací kádě, polovici velkých sudů k sterému pivu a dva stoly. Od Marka a Reginy dům roku 1592 koupil Martin Podhůrský za 360 kop. Dům se nazýval Kozovský a byla při něm obecní studnice. Nevíme, jek jej nabyl Jan Turnovský, kterému patřil r. 1627. sňatkem s vdovou po něm jej získal Stanislav Král, od kterého dům r. 1629 koupila za 345 kop m. Maruše, vdova po Janovi Jehlovi. Po ní dům připadl manželkám Václava Pondělíčka a Jana Müllera. Od nich jej r. 1670 koupil za 300 kop m. Bartoloměj Sedlečko s manželkou Annou Marií. Po jeho smrti vdově r. 2689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 2 komory, sklep a marštal. Nevíme, jak jej získala Magdalena, ovdovělá Štodlarová, v jejímž majetku byl roku 1717. od dědičky po ní Terezie Štodlarové, provdané Ketnerové, r. 1737 koupil dům za 370 zl. Václav Krausz s manželkou Amibilií a patřil mu ještě r. 1751.
V roce 1933 byl majitelem domu Pivnička Karel, krejčí.
Č.p. 80/I sladovna a vinopal

Dům se nazýval Michálkovský. Teprve až roku 1584 je znám majitel Říha uzdář. Sladovnu v tomto domě koupil roku 1589 Václav Štětka s manželkou Evou za 180 kop m. při koupi si vymanili půlku studnice k odebírání vody a přístup ke sladovně skrze dům ve dne i v noci. Byl-li by dům č.p.80 na prodej, tak měli též předkupní právo. Anna Říhová předala dům své sestřenici Anně Kutovcové. Od ní a od Jana Ryvoli jej roku 1593 odkoupil Václav Štětka, majitel sladovny. Sňatkem s vdovou po něm dům získal Jan Čáslavský. Nevíme, jak se dostal do majetku Maruši Bobrovské. Z její pozůstalosti jej dostal Ondřej Bobrovský. Od jeho vdovy Lidmily jej r. 1672 za 330 zl. koupil Šimon Moser s manželkou Annou a r. 1678 jej prodali za 290 zl. Janovi Zikmundovi Ferbrovi s manželkou Eleonorou. Od nich jej r. 1682 koupil Václav Nellinger s manželkou Annou, kterým r. 1689 vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 3 komory, vinopal, sklep a 3 marštale. R. 1696 jej Václav vyměnil s Šimonem Štodlarem za dům č. 160. Nevíme, jak se dostal Janu Kučerovi, v jehož rukou byl r. 1728 a později Matesovi Müllerovi, od kterého jej r. 1739 koupil. Martin Heys s ženou Magdalenou. Ten r. 1748 dům za 325 zl. prodal Petrovi Janečkovi s manželkou Kateřinou.
V roce 1933 byl majitelem domu Rank Josef, zahradník.

Č.p. 114/I sladovna, vinopal a dvě spilky
Na místě domu č.p.114 stály dříve dva menší domy z nichž jeden se nazýval Kostkův a patřil Strochovskému a druhý roku 1529 od Matouše zlatníka koupil Jakub Tobolář. Nevíme, jak se dům, na místě těchto dvou postavený, dostal do rukou Marianě, manželce Albrechta Viškovského, který dům zdědil po ní. Jejich dcera Lidmila byla v prvním manželství provdaná z a Šalamouna Rudolfa Ursína a v druhém za Řehoře Šilhavého. Dědicem domu se stal syn z prvního manželství Řehoř Ursinus. R. 1685 dům za 440 zl. koupil Jan Jiří Holtzöptl s manželkou Annou Rosinou. Ta dům r. 1687 prodala svému otci Danielovi Tretscherovi za 430 zl. a ten jej ještě téhož roku předal svému zeti Janovi Václavovi Voříškovi. Tomu r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 5 komor, 2 sklepy, vinopal, 2 spilky, 2 studnice, 3 marštale a sladovna. Václav Voříšek zemřel r. 1692 sotva započal s opravou domu a na ni si vypůjčil 50 zl. od farního kostela. Sňatkem s vdovou Kateřinou dům získal Jakub Hinckermyer kloboučník. Od něj dům r. 1728 koupil Jan Renalter s manželkou Alžbětou. V jejich rodině byl do r. 1811.
V roce 1933 byl majitelem domu Müller Antonín, obuvník.
Č.p. 115 spilka
Nejsou nám známi původní majitelé. Dům roku 1586 patřil Janovi Zajíčkovi od kterého jej koupil Jan Hovorka bečvář. Jeho druhou ženou byla Kateřina, které dům patřil do r. 1649, kdy ho předala synovi Jakubovi Hovorkovi s manželkou Dorotou. Ten jej r. 1687 odkázal dceři Anně a zeti Mikuláši Kučerovi bečváři. Jim r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 3 komory, 2 sklepy a spilka. R. 1700 znovu vyhořel. Nevíme, jak se jeho spáleniště stalo majetkem Magdaleny Štodlarové v r. 1722 a proč se nazývalo Loulovské.r. 1730 dům zdědila její dcera Terezie Štodlarová. Již r. 1731 ale byl majitelem domu František Josef Voříšek s ženou Rosalií. Od dědiců byl dům prodán roku 1760 za 200 zl. Janovi Käszmannovi s manželkou Annou.

V roce 1933 byl majitelem domu Dušek Josef, řezník.


Č.p. 117/I sladovna s várkou
Majitelé jsou známi až od roku 1585, kdy Václav Janovský zapsal polovici domu ženě Anně. Roku 1592 jej od vdovy Anny koupil kněz Jan Jelenský, děkan klatovský, pro svého syna Václava za 370 kop m. Od něho roku 1602 byl prodán Kateřině Blažejové, jinak Kladrubské za 285 kop m. Roku 1609 dům koupil Adam Brož varhaník pro svou manželku Veroniku za 290 kop m. a ta dům vlastnila ještě v r. 1642. Od jejich dcery Kateřiny Brožové jej r. 1688 koupil za 590 zl. Václav Zachystal švec se ženou Alžbětou a rok na to jim dům vyhořel. Byly v něm 3 komory a marštal. Alžběta dům za 700 zl. roku 1726 prodala svému synovi Janovi Zachystalovi. Ten se ale pro dluhy dostal i do vězení a musel dům prodat roku 1732, kdy jej koupila Kateřina Kherelová za 850 zl.
V roce 1933 byl majitelem domu Vojtěch Josef, obuvník.
Č.p. 118/I sladovna s várkou
Dům Předvojovský stál na rohu Dlouhé a Clemencaueovi ulice. Roku 1538 jej od Jana Předvoje koupil Krystýn kantor za 550 kop m. Po jeho smrti roku 1540 koupil dům od purkmistra a pánů za 500 kop m. Jan jinak Hanzl od branky. Dále nevíme jak jej získal Václav Rubáš, kterému patřil v r. 1585. Sňatkem s vdovou po něm Evou získal dům Jukub Růžený. Jemu patřil ještě r. 1629 a nazýval se Růženovský. Pak jej zdědil syn Jan Růženský. Jeho odkazem připadl Samueli Bártovic s ženou Annou. Od nich jej r.1637 za 1200 kop m. koupil Kašpar Stránský s manželkou Annou. Po jeho smrti dům zdědil syn Tobiáš Stránský. Od jeho dcer jej r. 1681 koupil za 1000 kop m Daniel Václav Voškloud s ženou Rozinou Salomenou. R. 1689 dům vyhořel. R. 1690 Václavu zemřela žena a r. 1691 se znovu oženil s Annou, dcerou Václava Plzáka. Ta držela dům ještě r. 1726. dalšími majiteli byli Jakub Trechsler s manželkou Annou, kterým patřil do r. 1776.
V roce 1933 byl majitelem domu Trávníček Antonín, řezník.
Č.p. 119 sladovna a vinopal
Dům nazývaný Děkánkovský. Od Alžběty, vdovy po Jindřichovi Děkánkovi se dům dostal Matoušovi Pondělíkovi. Z jejich manželství byli synové Jan, Martin a dcera Magdalena. Dům zdědil syn Jan. Jeho dcera Johanka dům prodala Janovi Záhrobskému, písaři radnímu. Nevíme kdy dům koupil Matouš Formánek, po kterém jej zdědila vdova Anna, dcera Lazara Šindela. Po ní se r. 1649 ujal domu syn Jiří Formánek. Od vdovy po něm r. 1683 dům koupil za 730 zl. Řehoř Šilhavý s druhou ženou Lidmilou, dcerou Jiřího Formánka. R. 1689 dům, ve kterém byly 2 světnice, 4 komory, vinopal, sladovna a 3 marštale vyhořel. Po smrti Řehoře zdědila dům vdova Lidmila. Od ní jej r. 1725 koupil za 650 zl. zeť Šimon Pták s manželkou Kateřinou, kterým patřil do r. 1764.
V roce 1933 byl majitelem domu Pollak Pavel, obchodník s uhlím.
Č.p. 120 sladovna

Dům se nazýval Napařilovský po Petrovi Napařilovi, který zasedal v městské radě, dům zdědil jeho syn Mikuláš Napařil, kterému r.1529 půjčil Martin Šrámek 50 kop na sladovnu a tu pak 4 roky užíval. Roku 1531 Mikuláš Napařil vyměnil dům s Mikulášem Jiskrou za jeho pivovar před Klášterskou branou. Ještě téhož roku Jiskra vyměnil dům s Bártou Houskovic za dům č.17 ve Václavské ul. a přijal ještě 375 kop m. syn Bártův Jan Houska převzal dům od svého bratra Václava a Markéty, své sestry. Nevíme jak se dům dostal Dorotě Rubášové, od které jej roku 1587 za 740 kop m. koupil Václav Chrudimský. Jeho manželkou byla Kateřina, vdova po Jiřím Veršátkovi. Její dcera z tohoto prvního manželství Dorota koupila dům Napařilovskýza 740 kop m. její rukou se dům dostal do majetku Jana Achillesa. Po jeho smrti jej zdědil syn Samuel Achyles. Sňatkem s vdovou po něm, jeho druhou ženou Zuzanou dům získal Samuel Zhorský. Od něho r. 1652 dům koupil za 800 kop m. Samuel Korbel pro syna Mg. Václava Vojtěcha Korbeliusa. Rukou jeho dcery se dostal Ferdinandovi Rubingrovi, písaři radnímu. Tomu r. 1689 vyhořel. Byly v něm 3 komory, 3 půdy při sladovně, sladovna a dvoje marštale. R. 1707 Ferdinand postoupil dům dceři Lidmile. Sňatkem s ní jej získal Matěj Frosmayer, obroční Plánický. Jejich dceru Josefu r. 1754 pojal za manželku Václav Helminger, přísežní felčar.
V roce 1933 byl majitelem domu Masárek Oskar, obchodník.

Sladovny mezi hradbami 6

24. února 2009 v 20:19 | Radek Sedláček


Blok domů mezi Pražskou a Jirsíkovou ulicí

Č.p. 122/I palovna
Dům stál na rohu Pražské a Václavské ul. a nazýván byl Kopáčkovský, o němž je r.1524 zaznamenáno, že jej koupil před časem Matouš Maso od Havla Kocmara a od pana Nykodema z Šentálu za 300 kop m. Nevíme, jak se dům dostal do majetku Jiříkovi Polívkovi od kterého jej roku 1593 koupil jeho syn Jan Polívko za 500 kop m., který jej vlastnil ještě r,1627, kdy dům za 480 kop míšenských prodal Václavu Matoušovic, jinak Sýkorovi, s manželkou Kateřinou. Sňatkem s ní ovdovělou dům získal Kryštof Ruml. Jejich dcera Dorota se r. 1665 provdala za Antonína Friče. Od poručníků sirotků po nich dům r. 1678 koupil za 600 zl. Vavřinec Shořel, manžel vdovy po synovi Antonína. Tomu r. 1689 vyhořel. Byly v něm 2 světnice, 3 komory, krám a palovna. Od Vavřince dům r. 1695 koupil Václav Zmatlík s manželkou Alžbětou za 520 zl. pro dluhy mu byl dům prodán dražbou a za 520 zl. jej koupil František Müller, městský radní a hospodářský inspektor, s manželkou Lidmilou. Po jeho smrti se domu s várečnou živností ujala vdova. Od dědiček po ní jej r. 1738 koupil za 800 zl. František Václav Erdtl, ale r. 1745 jej za 1000 zl. prodal Bernardu Šťastnému s manželkou Sabinou.
V roce 1933 byla majitelkou domu Egnerová Anna, soukromnice.
Č.p. 123/I sladovna
Viz "U Kanonu"
Č.p. 124/I sladovna a dvě spilky
O tomto domu není známo mnoho majitelů. Víme, že byl v pozůstalosti Daniele Korálka. Z dědictví po něm roku 1637 se dostal Jezuitské koleji. Od ní byl r. 1638 prodán za 700 kop m. Matyášovi Rábskému s ženou Annou. Ta se po jeho smrti znovu vdala za bakaláře Jana Alexia Bandáska. Ten se po její smrti oženil s Dorotou Apolenou, dcerou Jana Jakuba Teplického. Vdova Apolena se znovu provdala r. 1686 za Antonína Františka Friče. Tomu dům r. 1689 vyhořel. Byly v něm 3 světnice, 2 komory, 3 sklepy, 2 marštale, sladovna s půdami, 2 klenuté spilky a studnice. Po znovupostavení domu Apolena opět ovdověla. R. 1700 jí dům znovu vyhořel. Od ní r. 1702 jej koupil za 235 zl. Daniel Weichart. Zároveň převzal Apolenin dluh 100 zl. farnímu kostelu. Po něm se domu ujal syn Řehoř Weichart.
V roce 1933 byl majitelem domu Schimann Jindřich, lékárna.
Č.p. 125/I sladovna
Nevíme, jak se dům dostal do majetku Jana Lucína, měštěnína Sušického. Od něj jej roku 1621 koupil Stanislav Král za 1000 kop míšenských. R. 1653 dům koupila Dorota Plechšmídová za 815 kop m. pro syna Lukáše. Ten se oženil s Kateřinou, nejstarší dcerou Václava Františka Vošklouda. Sňatkem s vdovou po něm se sladovnický dům dostal magistru filosofie Augustinovi Janovi Scholzovi. Tomu dům, ve kterém byly 2 světnice, 3 komory, sladovna s půdami, 2 sejpky a 2 marštale vyhořel. Jeho dcera Helena se provdala r. 1708 za apatykáře Viktorýna Vrabce. Jejich dcera přinesla dům r. 1742 svému muži Ondřeji Koláříkovi, sládkovi na Týnci.
V roce 1933 byl majitelem domu Jan Kolář z Plzně.

Budovy při městské zdi (ul.Pražská a Zlatnická)

Č.p.32/I sladovna s várkou
Dům roku 1524 náležel Anně Duchkové, od které jej r.1526 koupil její syn Ondřej Benešek za 200 kop m. Po požáru v roce 1579 zůstával dům dlouho požářištěm. Majitelem byl Jan Kolínský. Po požáru r. 1615 byl znovu požářištěm, které r. 1626 koupil za 55 kop m. Pavel Voříšek s manželkou Lidmilou. Pak dům patřil Dorotě Plechšmídové, od které jej za 285 kop m. koupil Jakub Koracín, malíř se ženou Annou. Od nich dům koupil r. 1657 za 250 kop m. Albrecht Peychal s ženou Annou. Ta se znovu provdala za Václava Plzáka a r. 1667 dům prodala Jiříkovi Roglovi s manželkou Dorotou. S duhou svou ženou Annou dům vyměnili s Přibíkem Vilémem Kokořovcem z Kokořova a na velkých Petrovicích za dům č. 126 v ul. Dlouhé. Tomu r. 1689 vyhořel. Spáleniště prodal r. 1690 Lidmile Příchovské z Šenraitu a na Lužanech, vdově po Zdeborovi Příchovském z Příchovic a na Petrovicích. Jejich syn Jan Vilém dům prodal Anně Kateřině, ovdovělé hraběnce Chudenin von Lichtenberk und Condeg, ale protože prodej porušoval starodávná městská privilegia, byl purkmistrem a radou městskou zrušen a domu se ujala obec, která jej prodala za 450 zl Václavovi ml. Zachystalovi. R. 1730 jej koupil Jan Antonín Miber, měšťan Starého města pražského, přísežný syndik král. Města Klatovy. Pro dluhy mu byl dům prodán za 440 zl. Františku Kratochvílovi s ženou Annou. Od nich jej r. 1740 koupila za 510 zl. Terezie Zuvačová a r. 1750 jej koupil za 370 zl. Štěpán Hubert s ženou Salomenou.
V roce 1933 byl majitelem domu Dlesk Josef, dělník.

Václavská ulice

Č.p.18/I sladovna s várkou
Viz "U Langmajerů"
Č.p. III sladovna
Sladovna stávala v ulici Hradební za Kláštercem a říkalo se jí podle některých z majitelů Loulovská. Jiné informace se mi nepodařilo nalézt.

Předměstí Klášterské

24. února 2009 v 13:20 | Radek Sedláček

Domy na předměstích
majitele domů, ve kterých se nalézaly sladovny na předměstích městských z roku 1933 již těžko nalezneme, protože tyto oblasti prošly postupem let velkými přeměnami.


Předměstí Klášterské
Dvůr se sladovnou zvaný Sudíkovský. Nevíme, kdy od Sudíka koupil Sladovnu č.75 Jan Bláhovic po kterém ji zdědil jeho zeť Jiří Kaffunk. Ten ji r. 1537 vyměnil se svým synem Matyášem za dům Bláhovský č. 121/I. Za pozdějších majitelů již sladovna v domě neexistovala. Dalším známým majitelem byl Jiřík Zelenka r.1583. Nevíme, jak chalupu získal Jan Špička, který ji r. 1622 zapsal své ženě Anně. Její rukou ji získal Jan Poborovský. Po jeho smrti se Anna po třetí vdala za Sýkoru. Dědictví se ujal Jan ml. Poborovský. Dalším majitelem byl Jan Müller se sestrou Kateřinou Zelenkovou. Od nich chalupu r. 1671 koupil za 141 zl. jejich bratr Samuel Müller, který ji měl do r. 1731, kdy se jí ujal jeho syn Matěj Müller.
Č. 79 sladovna Koptišovská
Chalupou Cibulovskou č. 78 byla oddělena sladovna Tůmy Koptiše od dvora Šípkovského č. 76. Tůmovi sladovna náležela již r. 1523. půl sladovny od syna Jana koupil r. 1540 za 48 kop m. Martin Klička a druhou r. 1547 prodal Janův syn Jíra Koptiš Janovi Masovi za 70 kop m.. z dalších majitelů známe Jana Svobodu ševce (+1609) za něhož byla sladovna změněna na obyčejnou chalupu. Dalším majitelem byl Václav Šmíd od kterého ji r. 1629 koupil Tomáš Šlechta s manželkou Kateřinou, kterému náležela ještě r. 1649. Neznáme dalších majitelů, pouze víme, že r. 1690 se nazývala Hlávkovská.
Č. 81 sladovna Kbelcovská
Od sladovny Koptišovic oddělovala další sladovnu Kbelcovskou chalupa Mléčkovic č.80, kterou r. 1527 koupi od Mikuláše Jiskry Tůma Kbelec za 33 kop m. jako spáleniště po požáru r. 1520. Od Marty plátenice a její sestry Markéty r. 1540 koupil tuto sladovnu za 110 kop m. Matouš Hluchý. Po něm ji držel jeho syn Matouš. Po Apoleně Hluché, patrně pro dluhy, ji od královského rychtáře a pánů r. 1612 za 100 kop koupil Martin Tvrdoslavský s manželkou Lidmilou. Po jejich smrti ji od Kateřiny Enochové z Domažlic a Lidmily Koberovské z Sušice, na které přešla smlouvou po smrti Lidmily Tvrdoslavské, koupil za 150 kop Jan Turnovský s manželkou Kateřinou. Nepoznali jsme, kdy a jak se stala majetkem Stanislava Krále, kterému patřila v r. 1635. po něm ji zdědila vdova Kateřina a držela ji do r. 1649. po ní byl majitelem Jan Kudla, který ji již jako zpustlou prodal r. 1658 za 20 zl. Martinovi Jarochovi, který ji vlastnil do r. 1690. pak byla ze sladovny již jen prostá chalupa se zahrádkou.

Za dvory Polévkovským a Hořákovským stála sladovna Kycarovská. Od Zikmunda Kycara r. 1526 koupil za 30 kop m. polovinu sladovny Martin Michálkův, protože druhou polovici již vlastnil. Od něho ji roku 1530 koupil Řehoř Tříska za 140 kop m. Roku 1539 od něj odkoupil polovici sladovny za 100 kop Havel zvoník a r. 1541 i druhou za 95 kop.
Vedle sladovny Kycarovské byla sladovna Hořákovská, která náležela k Hořákovskému dvoru. Dvůr se sladovnou koupil od svého svaka Jana Hořákovského Linhart Šindel.
Č.p. 69 sladovna Budínských
Viz kapitola o pivovárcích.
Z pivovaru se stala sladovna Kateřiny Budínské, od které ji r. 1610 koupil za 400 kop m. Jiřík Vacovský s manželkou Dorotou. Od ní ji r. 1636 koupil jako pustou Jan Šlemr s manželkou Lidmilou. Od ní polovinu sladovny odkoupil Pavel Jakoubek s manželkou Annou. Od Anny ji r. 1662 koupil Jiří Blahník, její zeť. Od něj ji r. 1675 koupil Kašpar Laštovička. Dále ji držel Daniel Faber, ale to již ze sladovny byla chalupa se zahrádkou.


Č.p. 57 sladovna Pondělíkovská
Sladovnu r. 1532 koupil Matouš Kozí od Alžběty Pondělíkovské za 107,5 kopy. Roku 1551 ji zdědil Matoušův bratr Duchek Kozí a r. 1590 Jan Beňovský. Roku 1605 koupil sladovnu Václav Rouha za 125 kop míšenských.Sladovna stála mezi dvory Tůmovským č. 56 a nárožní chalupou Špičkovou č. 63, kousek od rohu Rybníčků a ulice Na Chuchli.
Č. 56 sladovna Jana Košky
Tato sladovna patřila ke dvoru č. 56, který na počátku 17. století koupil Jan Koška z Libušína. Roku 1611 odkázal chalupu, sladovnu a zahradu své manželce Dorotě Koškové z Čachrova, která se po jeho smrti provdala za Pavla Záhrobského z Těšína. Jejich dcera Anna Marie se provdala za Jakuba Longina z Longinu a dvůr se sladovnou prodala Maximilianu Jiřímu hraběti Kocovi z Dobrše a na Obicích a Najmarce, který jej r. 1656 odkázal Albrechtovi Hejdovi z Lovčic. Měštěnínu Starého města Pražského. Od něj jej koupil Jan Alexius Bandásek r. 1674, ale to již sladovna nabyla v provozu.

Předměstí Loubské

24. února 2009 v 12:29 | Radek Sedláček

Předměstí Loubské

Č. 18 vinopal
Chalupu od r. 1603 vlastnil Jan Laštovička, nožíř, s manželkou Annou. Jeho synovi, též Janovi, patřila i r. 1689, kdy vyhořela. Byly v ní 2 světnice, 3 komory, marštal, chlév a vinopal. R. 1693 chalupu koupil Kryštof Hruška s manželkou Magdalenou za 35 zl.
Sladovna Tůmovská č. 281
Stála vedle dvora Antoňovic. Roku 1526 ji koupil Jan Kousek za 88 kop m. od Pavla Hořákovského a r. 1528 přikoupil i vedlejší chalupu. Tak vznikl dvůr Kouskovský, který r. 1593 os Adama Kouska z Sobětiček koupil za 175 kop Jiřík Ryvola. Od něho bylo prodáno spáleniště dvora po požáru r. 1620 jeho bratrovi Janovi Ryvolovi za 60 kop.

Sladovna Konířovská č. 331
Sladovna byla původně součástí Konířovského pivovaru č.33. při rozprodávání majetku pro špatné hospodaření ji odkoupil r. 1534 od Martina Koníře Jan Veršátek za 92,5 kop m. po zániku pivovaru přikoupil i ten s chalupou. Nevíme, kdy se majetek dostal Václavovi Voříškovi, od kterého jej za 130 kop roku 1586 koupil Štěpán Tryštejn. Rukou jeho vdovy Markéty sladovnu s dvorem získal M. Václav Žabonius. Po požáru r. 1615 zůstal spáleništěm, které koupil Jan Košan a na jeho místě vystavěl chalupu a sladovnu. Vdova po něm Anna se r. 1658 provdala za bakaláře Václava Hrůzu. Od nich majetek, pro svou dceru Dorotu Lidmilu, koupil Jan František Koptík. Po její smrti se majitelem stal její nevlastní bratr Jan Albrecht Koptík, kterému r. 1689 stará sladovna shořela.
Sladovna Třískovská č. 34
Patřila r. 1525 Jiříkovi Třískovi s Ondřejem Tvarohem. Toho roku odkoupil polovici Třískovskou za 40 kop Petr Cibule, ale r. 1535 ji za 35 kop prodal Prokopovi Loulovi. Polovici Tvarohovu odkoupil r. 1546 za 60 kop Hanzl Šmolc. Nevíme, kdy ji získal Jan st. Maurmiller, jehož vdova Markéta ji za 130 kop prodala Jiříkovi Kuchařovi sládkovi jinak Soběhrdovi. Od jeho vdovy Salomeny koupil tuto sladovnu za 200 kop Václav Šalamoun. Rukou vdovy po něm Reginy ji sňatkem získal Jindřich Velek roku 1633. R. 1640 ji odkázal své sestře Dorotě, manželce Jaroslava Sedlečky, která ji ještě téhož roku prodala za 225 kop m. Jeronymovi Šnoblovi, kramáři. Dědictvím po jeho třetí ženě Anně Šnoblové se dostala Kateřině, manželce Jana Brotmana, který ji vlastnil ještě r. 1664. později byla ze sladovny jen chalupa.

Sladovna Šindelovská č. 37.
Roku 1541 prodal Linhart Šindel polovinu sladovny Jakub Křížek za 60 kop a druhou od Elišky Lazarové odkoupil za 68 kop Řehoř Chuchlovic. Nevíme, kdy se obě polovice znovu spojily a získal je Jan z Drahouše a z pozůstalosti po něm r. 1600 Jan Kázňovský, sládek. Nevíme, kdy se dostala Jaroslavovi Sedlečkovi, kterému patřila r. 1630 a po něm jeho švagrovi Jindřichovi Velkovi. Ten ji r. 1640 odkázal své sestře Dorotě a tak se dostala zpět Jaroslavovi Sedlečkovi. Zdědil ji jejich syn Jindřich Sedlečko, kterému r. 1689 sladovna vyhořela.

Předměstí Špitálské

24. února 2009 v 11:48 | Radek Sedláček

Předměstí Špitálské

Č.70 sladovna Sedlákovská
Stála vedle dvoru Sedlákovského, později Pernštejnského č.70. Její polovici r.1547 vlastnil Jan Radhost a druhou Markéta Radhouzská. Jan svou polovici postoupil r. 1549 Jakubovi Kostelíkovi a druhou r. 1547 koupil Lukeš Vidláček. Nevíme, kdy a jek obě polovice spojil Jakub Kostelík, po němž se nazýval Kostelíkovská. Po něm ji vlastnil Petr Kačírka, od kterého ji r. 1586 koupil Jan Perštejnský. Nevíme jak se dostal Jindřichovi Sedlečkovi, ale sňatkem s jeho dcerou Lidmilou ji získal Bartoloměj Prachatický, který ji po r. 1632 prodal Janovi Stracingerovi. R. 1683 koupil od dědiců Stracingerovských dvůr Pernštejnský se sladovnou Ferdinand Rubinger, radní písař, s manželkou Judytou za 200 zl. z pozůstalosti po Judytě dvůr zdědil její zeť Mates Frosmayer s manželkou Lidmilou a ta jej držela do své smrti r, 1757.
Č. 94 sladovna Vlčkovská
Sladovna se zahradou. Roku 1545 ji za 128 kop koupil Vlček sladovník od manželů Magdaleny a Viktorýna Houskových. Nevíme, kdy a jak získal tuto sladovnu Jan Podhůrský. Od poručníků sirotů po něm ji r. 1594 koupil za 250 kop m. Samuel Ondrovic s manželkou Reginou, který ji držel do r. 1603, kdy ji prodal za 156 kop Václavovi Voškloudovi s manželkou Voršilou. Rukou vdovy Voršily ji získal Andres Štoc apatykář další majitelé nejsou známí, až r. 1726 byl majitelem bývalé sladovny Volfgang Müler, ale to z ní již byla prostá chaloupka.
 
 

Reklama